I přesto, že by náš život Evropanů ve střední finanční vrstvě měl být čím dál pohodlnější a bezstarostnější, musíme odůvodněně říci, že to tak není. Vlastně i přes naše pohodlí, možnosti a velmi příjemný život jsme čím dál méně a méně spokojení. Neumíme navazovat a udržovat vztahy s druhými lidmi, už vůbec ne ty partnerské. Na jednu stranu klesá zásadně porodnost, na druhou stranu roste množství sebevražd (především u mladistvých a dospívajících). Jsme ztracení ve světě plném příliš mnoha možností. Vývojově totiž nejsme k životu v tak otevřeném prostoru dělaní.
Pro bezpečnost a přežití vždy bylo potřeba mít svůj klidný a jistý koutek, svou jeskyni či dům, kam jste patřili. Znali jste lidi, kteří se nacházeli okolo vás, a věděli jste přesně, co vás bude čekat v následujících dnech, týdnech, měsících i letech. A toto trvalo velmi dlouho, skoro po celé naše dějiny. Jenže pak se to všechno z ničeho nic změnilo. Zbortil se život takový, jaký jsme ho znali. Zůstali jsme osamocení v širém světě bez hranic a bez pravidel. Záleží tedy jen na nás, jaké cíle a plány si stanovíme, o co budeme v životě usilovat (jestli vůbec o něco), jaká budeme dodržovat případně pravidla a čeho si budeme vážit.
To je příliš velká svoboda pro jednoho člověka, a proto se stává, že se často cítíme naprosto ztracení a neviditelní. Jako by na nás přestalo záležet a bylo by lepší, kdybychom vůbec neexistovali. Takové pocity většinu lidí v dávnější minulosti ani nenapadly, protože jak by se manžel, manželka, děti, domácnost nebo hospodářství obešli bez kteréhokoliv člena domácnosti? Každý byl nezastupitelný a měl zásadní místo v rodině i celé vesnici. I jako staří a senilní nebo v čemkoliv jinak nedokonalí jste byli členové místní komunity. Dnes jsme ale spíše neviditelní a sami. Kratom – druhy, tablety King-kratom.cz vám na chvíli uleví.
