K výzdobě honosných sídel patřily za starých časů i vzácné koberce a gobelíny. Textilie, které se vyráběly ručně, což znamenalo, že šlo o unikátní a drahé výrobky, jež si jenom tak někdo nemohl dovolit. A jejich majitelé na ně byli náležitě pyšní. Bylo to něco jiného než dnešní sériově vyráběné koberce, které díky jejich strojové výrobě může mít každý z nás.
Takové koberce a gobelíny vydržely skutečně hodně. A byť jich samozřejmě za ta staletí spousta podlehla zubu času, jsou i kusy, které se dočkaly dnešních dnů. A dnes mají nejen tehdejší finanční, ale také historickou hodnotu. A co je takto krásné a vzácné, to by se mělo uchovat i nadále. Aby se tím mohla kochat nejen naše současná generace, ale i naši potomci.

Jenže čas plyne a všechno bere postupně za své. Ani ony kvalitní starodávné koberce a gobelíny nejsou výjimkou. A chceme-li je tedy uchovat i pro naše potomky, musíme je nechat restaurovat. Aby se uchovalo to, co z nich zbylo, v co nejlepším stavu, a aby se odstranila všechna jejich poškození, která se ještě odstranit dají.
Je jasné, že se takovému restaurování gobelínu nemůže věnovat jenom tak někdo. To by to dopadlo. Nezkušení lidé by se sice mohli o nějaké to restaurování podobných textilií také pokoušet, ale zřejmě by nadělali víc škody než užitku. A to nelze dopustit. Protože je každý takový prastarý gobelín historickou cenností, a pokud by se zničil, už by ho nikdo nikdy nenahradil.

A tak se věnují onomu restaurování starých koberců a gobelínů jenom opravdoví mistři svého řemesla. Dělají to jenom ti, pro které je restaurování tapisérií a koberců a konzervování historických textilií profesí, které skutečně rozumí. A právě takovým lidem vděčíme za to, že se prodlužuje životnost a zvyšuje kvalita cenných textilií, u kterých je zájem o jejich uchování. A díky nim se budou moci takovými gobelíny kochat i naši potomci.