Koberec je jednou z nejměkčích a nejpohodlnějších podlahových krytin. Mohu si na koberec sednout a lehnout, mohu na něm cvičit, mohu tu rozložit papírovou mapu a plánovat trasu turistického výletu a mohu tu třeba skládat velké puzzle. Mít doma koberec také dovoluje procházet se po něm zcela naboso nebo alespoň v ponožkách, bosá chodidla jsou velmi citlivá na jakékoli doteky a ty z kobercových vláken mohou být velice příjemné. Koberec tedy zvyšuje bytový komfort nebývalou měrou, ale má to jeden háček. Velice snadno se může zašpinit a také zapáchat.
Jestliže si nyní odmyslím možnou tvorbu skvrn z upadlého chleba s pomazánkou nebo z rozlitého kečupu z těstovin a odmyslím si i pravidelné vysávání koberce sáčkovým vysavačem, stále je velká pravděpodobnost, že po časté bosonohé chůzi začne být tato tkanina cítit tím typickým odérem nemytých chodidel. Bakterie na chodidlech se totiž mohou snadno spolu s potem do koberce vetřít a tam si pak na něm tyto drobné mikroorganismy mohou nerušeně pochutnávat a vytvářet ony typické sirné sloučeniny. A ty na koberci mohou zůstat i přesto, že se tato tkanina pravidelně vysává sáčkovým vysavačem. Ten totiž na důkladnou eliminaci zápachu nestačí.
Je tedy vhodné jednou za čas povolat na důkladné vyčištění koberce profesionály s čisticím strojem. Tkanina je pak podrobována důkladnému čisticímu procesu, který kobercová vlákna zbavuje zbytků nalepeného prachu, lidského či zvířecího potu, chlupů, vlasů, drobků z jídla a dalších nečistot, co na koberci nemají co pohledávat. A ještě něco. Spolu s koberci v bytě se vyplácí tu a tam nechat vyčistit od úklidové služby z Ostravy i čalounění kuchyňských židlí, sedací soupravy a případně dalšího čalouněného nábytku. I tam totiž mohou být zbytky mastného prachu a třeba také pot z chodidel, pokud se někdy nohou dotýkáme částí čalounění.
